pondělí 7. listopadu 2011

Hon za rakytníkovým čajem

Rakytník řešetlákový je keř, ke kterému můj přítel oddaně vzhlíží. (Jejich vztah by se dal přirovnat k mému obdivu k rostlině Jatropha, která má skvělou sebe regenerační schopnost  (odzkoušeno prakticky) a údajně dokáže léčit jak zácpu, tak průjem!) Já se ani nedivím, že má Těša Hippophae rhamnoides tak rád. Plody této rostliny se totiž používají na léčbu onemocnění plic, jater, kloubů, žaludečních vředů, na regulaci krevního oběhu a dokonce i v kosmetice. Rakytník urychluje proces hojení ran a celkově podporuje imunitu. Jako bonusovou vlastnost má do vínku dánu odolnost vůči chorobám a škůdcům. (Zdroj: http://cs.wikipedia.org)

To je bezesporu všechno pěkné, ale když se váš přítel se sklony k hypochondrii rozhodne, že začne všestranně prospěšný Rakytník konzumovat v množství větším než malém, sranda končí. Nejlepším zdrojem pro podobné manické stavy se mu většinou stává vlastní zahrada, jelikož - na rozdíl ode mne - pochází z kraje, kde lze všechno, co venku roste, sníst.

Klíčový zlom ovšem nastává když jede na studia do města a své beztak pečlivě nasbírané zásoby zapomíná doma. To je potom zážitek. Čaj, který je rakytníkem tvořen "pouze" z většiny je prostě nedostačující a jiné než 100% rakytníkové složení je razantně odmítáno. To je pak nutné vyrazit do velkého supermarketu a pečlivě prohlédnout všechny regály s čajem. Neúspěšně. Na řadu přichází varianta zajít do lékárny a v případě, že by požadovaný čaj neměli, požádat o formulář na stížnosti. Tento plán naštěstí není realizovaný, takže se přesouváme k obchodu se sypanými čaji. Po krátkém hledání nalézáme rakytníkový čaj. Ironií osudu ho tu mají  smíchaný s Těšovou nenáviděnou ingrediencí - medem. Nezbývá než se zeptat sympatického skoro plešatého pána, který čajům rozumí, nebo tak alespoň vypadá. Po usilovném hledání konečně nalézáme. Rakytníkový čaj mají, ale samotný je prý hodně kyselý. Těšovi to sice nevadí, ale já tuším, že se ho asi nenapiju...

Žádné komentáře:

Okomentovat