Každý den. Každý den mě někdo ráno vzbudí. Budu už asi vraždit. Ať už mi nechutně zvoní mobil, kde se mě ptá slečna od T-mobilu, jestli nechci modem s 50% slevou, nebo sms od maminky, že celý den nepůjde elektřina. Nejhorší byl ovšem důchodce, který u nás zvonil a vyžadoval se tatínka, nějak nechápal, že tatínek není doma a málem nám vlezl až do obýváku.
Mám prázdniny, chci se flákat, ideálně celé dopoledne prospat. Nebo alespoň do devíti. Ale ne, každý den mi někdo něco do sedmé nebo osmé ranní potřebuje. Za celý den mi mobil nezazvoní, ale ráno musí hned několikrát. Šíleně mě to vytáčí, protože se do noci dívám na filmy a jdu spát opravdu pozdě s vědomím, že ráno nemusím vstávat. Ale pokaždé mě někdo probudí. Jestli se to stane i zítra, tak už asi opravdu přistoupím k násilí.
