Slo(no)vinky č. 7: Bled a Vintgar

5. 10. 2014

Neděle jsou jako stvořené pro výlety. Jelikož už asi všichni naši známí byli na výletě u profláklého Bledu, rozhodli jsme se tam taky vyrazit.

Jeli jsme opět vlakem, tentokrát se zpáteční jízdenkou za 9,2 €, což celkem ještě jde. Vlak měl opět zpozdění - už jsme holt trochu více na jihu, kousek od Itálie - asi to má vliv. Železnice oplývá spoustou posprejovaných vozů a stejně jako všechno ostatní se píše Slovenska  místo Slovinská - začínám si myslet, že jde o důkladné matení nepřítele. Chudáci američani - tipuju, že tu mají co dělat, aby Slovensko a Slovinsko rozlišili. Když už si pletli Česko a Čečnu. :)

Aby vše neprobíhalo moc dobře - na trati byla výluka. V Kranji jsme museli přesednout na autobus do Jesenice. Vystoupili jsme na konec o hodinu plánovaného příjezdu dříve, protože místo stanice Bled - jezero, kam se jede přes Jesenici, jsme vystoupili už v zastávce Lezce - Bled, která je od Bledu samotného vzdálená asi 5 kilometrů. Palec hore nám tentokrát přál a zastavilo nám asi desáté auto s dvěma sympatickými Slovinkami, které nám pouť zkrátili.

Bled samotný je poměrně hezký. Měli jsme ovšem mlhavé počasí, takže jsme z něj neměli takový zážitek, jaký by patrně byl za slunečna. Jezero ale vypadá krásně a ostrov s kostelíkem ještě lépe. Abychom si ostrůvek prohlédli trochu lépe, rozhodli jsme se vyšplhat na místní hrad, což mě málem stálo duši. Když jsme došli k bráně, málem nás trefilo. Za studenty chtěli vstupné 7 €, načež jsem v duchu řekli "fuck you" a otočili to. Tak výhled asi nebude. Naštěstí jsme za hradem objevili malou cestičku, po které jsme se dostali hned pod hradní zdi a měli příležitost si jezero s ostrůvkem trochu prohlédnout.

Nechtěli jsme se tu ale moc zdržovat, protože zlatý hřeb našeho výletu měl teprve nastat. Severně od jezera je soutěska severně znějícího názvu: Vintgar. Zařezává se tu řeka Radovna, která v tomto místě tvoří 1,6 km dlouhý kaňon s nádherně viditelnými vrásami a průzračně čistou vodou. Dokonalý ráj. Po cestě k této soutěsce nám zastavil úžasný Frank (hmm, to zní fakt slovinsky), který nás dokonce místo do centra Spondje Gorje, kam jsme se chtěli dostat, dovezl téměř až ke vchodu do soutěsky. Od Bledu to sice nebylo nijak extrémně daleko, ale Frank nám zastavil téměř okamžitě. Za vstup do soutěsky, která už leží v Triglavském národním parku, chtěli za studenty 3 €, ale opravdu to stálo za to! Podívejte se sami (ačkoliv ta krása foťákem zachytit prostě nejde). V. tvrdí, že jich mám tolik, že bych z toho mohla udělat street view. Něco na tom bude:)

Po tom, co jsme vylezli ze soutěsky jsme se fofrem škrábali do kopce, abychom ve Vintgaru stihli vlak. No - asi jsme tak spěchat nemuseli, protože měl zpoždění přes půl hodiny. Měli jsme z toho celkem strach, neboť nám v Jesenici měl navazovat vlak do Ljubljaně, ale nakonec na sebe asi čekali, takže jsme se totálně unavení dostali domů už v osm večer. Skvělý výlet, řekla bych! :)