eF

Mám neschopného bratra. Doposud jsem se pouze domnívala, že tomu tak je. Nyní jsem si jistá. A jsem nasraná.

Bratrovi eF je čerstvě 13 let a je z nás šesti doma hned druhý nejvyšší po tátovi. Vypadá už relativně jako dospělý chlap, ale puberta mu záhadně teprve přichází. Poznávací znamení: permanentně mastné vlasy, hrb na zádech a trousí po sobě všude, ale absolutně všude papírové kapesníčky. Neslyší, nekomunikuje a je závislý na počítačových hrách a druhé světové válce. Když je násilně odtržen od počítače, je ale celkem společenský a vyjít se s ním dá. To ovšem nebrání tomu, aby měl člověk sto chutí ho prašti polenem do hlavy.

A proč jsem naštvaná? Můj milovaný bratr mi měl donést lístek na ples. Jediná jeho úloha spočívala v tom, lístek vzít od člověka, který mu ho přímo dá, strčit ho do tašky a tašku donést domů. Well, to se nepovedlo. Co mi donesl? Lístek s odtrženým kontrolním ústřižkem. Netuším tedy, jestli se na něj někam dostanu. Pokud ne, zaplatí mi ten dražší, co si budu muset koupit na místě, můj milovaný bratr. A je mi to upřímně jedno. 

Co navíc... před týdnem jsem odjížděla do Brna a kladla jsem mu na srdce, aby si zašel do knihovny vrátit knížky, protože jinak bude platit pokutu... No, furt se mu ta pokuta zvětšuje!:/ Jo, mohlo by mi to být jedno, ale ten účet je na mě, takže to zase budu platit já.

Achjo... mám eF ráda, ale někdy mě prostě sere... Fakt už!