Lidé, a zejména tyto rysy pozoruji na Češích, jsou velmi snadno ovlivnitelní. Slyší v médiích něčí kritiku a už automaticky toho člověka přijímají jako nepřítele. Drby jsou tady všudypřítomné. Není to pouze záležitost babiček, co vylezou v neděli z kostela na dědině. Je to prostě všude. A kdyby se to alespoň týkalo jen žen, jak bývá vždy s oblibou předesíláno - kdepak, chlapi jsou ještě větší slepice. Co je ovšem nejhorší - lidé se i těmito podřadnými (téměř ryze českými a typickými) drby nechají strašně zformovat. Utváří si pak pokřivené náhledy na lidi, které vůbec, nebo velmi málo, znají. A vše si prostě berou k srdci... nebo za své.
Co mě ale vytáčí nejvíc je, že se všichni schovávají za dav. Když může flusat na chodník žvejkačky tenle puberťák, tak proč bych nemohl já. A proč bych nemohl kouřit lidem do xichtu, když to taky dělají všichni, že? Když jsem se svým spolužákům svěřila s tím, že mi přijde lehce nefér, když se na zkoušku někdo poctivě pekelně dlouho učí a druhý přijde a celé to opíše, setkala jsem se s velmi nelibými pohledy a občas prazvláštními výroky. Prý - no a co? Vždyť opisují úplně všichni. Než riskovat vyhození ze školy, tak využiju radši všechny možnosti.
Svým způsobem to chápu - taky mám strach, abych vůbec prolezla, ale omluva za nefér chování, které je navíc proti pravidlům, to není. A víte co? Já už na to taky prdím, abych byla čestná až na půdu a prolézala s odřenýma ušima. Pak má akorát člověk špatný studijní průměr oproti ostatním. No, ale jsem zvědavá, jak to půjde. Opisovat totiž neumím.
Žádné komentáře:
Okomentovat