Ani jsem si neuvědomila, jak moc jsem v poslední době v jednom kole a obklopená lidmi. Všude někdo je, nikde vlastně nejsem moc sama. Pořád něco dělám, i když vlastně zrovna nedělám nic. Je to asi hlavně tím, že sama bývám akorát doma, když se zavřu do svého pokoje. To je taková ta samota, co člověk čas od času potřebuje. Ale teď? Jsem zamčená na bytě v Krně a celý víkend tu budu sama. Poprvé.
Musím se přiznat - je to trochu skličující. Když jsem tu celý den sama, nikde nikdo. Ticho. Pouštím si hudbu, abych se z ticha nezbláznila, ale zjišťuju, že při ní nic neudělám. Cvika nebo vaření - v pohodě. Ale číst článek v nechutné angličtině na bakalářku? Jděte!
Nikdy mi samota nevadila, protože jsem si ji vždycky vybrala. Ale teď jsem tu vlastně z vůle cizí. A jestli kvůli té samotě nic za celý víkend neudělám, tak jsem vážně pitomá.
Ale co - aspoň jsem ze snahy o nějaký zvuk a večeři vyzkoušela nový recept. Výborná večeře se z toho vyklubala.
 |
| Můj dnešní největší výkon - těstoviny s pórkem, salátem, česnekem, zakysanou smetanou a nivou. Zázrak!:) |
Žádné komentáře:
Okomentovat