Animovaná challenge - vol. 2

Hou hou. Jsme teprve v začátcích, takže jedeme vesele dál! Dneska nás čeká ročník 1935 a 1936.

1935  (The 7th Academy Awards)

Želvák a zajíc / The Tortoise and the Hare (****) je adaptace velmi známé bajky, při které vyhrává díky své píli nečekaně slabší želva nad ješitným zajícem, který má po cestě pedofilní choutky. Zajícovo namachrované chování bylo údajně inspirováno skutečným boxerem Maxem Baerem. Právě tato zajícova namyšlenost umožnila snímku zazářit, kdy se například zajíc snažil ukázat svoji rychlost tím, že hrál snad všechny sporty sám se sebou:) No. Ponaučení je asi jasné.

No, není to pedofilní?

Holiday Land (*) je příběh malého chlapce, který nechce vstávat, takže vše hezké zaspí. Ve snu se mu pak ukáže chlápek z kosou (otec čas či co) a ukazuje mu všechny ty hezké svátky, o které přišel. Načež chlapec příštího rána s chutí vstává a utíká vstříc novému dni, aby mu doslova nic hezkého neušlo. No, ať si tvrdí, kdo chce co chce - dle mě to byla fajn strategie. Nejenže zaspal vše pěkné, ale i ošklivé! Provedení mě bohužel neoslovilo a ani námět, byť pro děti asi poučný, mi nic moc nedal. Spaní se nevzdám!

Jolly Little Elves (***) připomíná nelegální továrnu ve Vietnamu, Mexiku nebo kdekoliv chcete. Místní dělníci ovšem makají zadarmo rádi. Jsou to totiž elfové a šití bot jim jde. A jakže se k tomu dostali? Skromný švec pustil jednoho mrazivého dne jednoho elfa domů se ohřát a rozdělil se s ním o poslední ztvrdlý donut, který měl. On pak na oplátku přivedl své kamarády, když švec spal, a našili mu spoustu bot, až se švec koupal v penězích. Ale nebojte. Zaplatil elfům jejich nekončící práci... donutama. A poznámka na okraj - jedná se o první nominovaný animák, kde jsou skuteční lidé (malého chlapečka z Holiday Land nepočítám:D).

Takéto fešné botky už v roce 1934 - taky chci domů pár takových elfů na výrobu mého šatníku!

1936  (The 8th Academy Awards)

Three Orphan Kittens (***) hraje na dětské publikum všemi kartami. Nejenže tam jsou roztomilá koťátka, ona se i umí bavit. Strhávání ubrusů ze stolu a likvidace koláčů je na denním pořádku. Kdo by ale odolal těmto chuďátkům, která někdo vykopl z auta do vánice. Ačkoliv je černoška (patrně služebná) chce do vánice opět vyhodit, malá holčička si je ráda vezme místo panenek, které jí tak ochotně zlikvidovali.

Ničíme klavír! Jeeej!

The Calico Dragon (**) Jedná se vlastně o takového předchůdce Toy story. Dívčina si holt četla horory před spaním, takže hračkám nezbývá nic jiného, než jít zlikvidovat látkového draka s frkacím jazykem všemi dostupnými prostředky. Jen aby měla jejich princezna klidné spaní. Přitom by asi stačilo si zavřít okno, aby jí záclony nevydávaly děsivé dračí zvuky. Jsem ráda, že se v animaci lidí tolik postoupilo - dívčina má totiž hodně hororovou mimiku.

Jdeme na draka!

Who Killed Cock Robin? (*****) je perla perel! Absolutně nechápu, proč tento snímek nevyhrál oskary ročníku 1936. To se roztomilé kočičky můžou jít zahrabat. Tento animáč (epizoda ze Silly Symhony) je od začátku do konce proložen úžasnou písní, která se proplétá s drobnými obměnami celým příběhem. Je to animovaná krimi, se zřetelně určenými sexuální idoly. Občas si člověk říká, zda je to vůbec vhodné pro děti. Soudní jednání o zabitém ptáčkovi Robinovi, které napadá snad všechny, kteří se zločinem nemají nic do činění. Spousta ran do hlavy a tupá porota to jistí. Raději nebudu hovořit o naprosto úžasné zápletce, podívejte se na celou záležitost sami!

Robin to má za sebou!

No. Co k tomu dodat? Z těchto dvou ročníků jednoznačně vyvstává Cock Robin, který má grády a šťávu. Obecně je zajímavé, jak jsou tyto krátké animáky plné hudby. Týká se to i dvou prvních ročníků. Je otázkou, jestli to je kvůli tomu, že je s filmovým průmyslem hudba nerozlučně spjatá už od němých začátků, nebo jestli je to pro lidi snadnější přechod od jedné zábavy k druhé - tedy od jejich domácího hraní a zpívání k hraní a zpívání ve filmech. Animáků, kde by se zatím neobjevil hudební nástroj je minimum. Tak či tak - jsem zvědavá, jak se tenhle prvek v průběhu časů změní.